Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Pouze cesta je důležitá

1. 2. 2017
Vstoupíme-li na osobní cestu duchovního rozvoje svého vědomí, obvykle se nám stává , že si zpočátku připadáme vůči nezměrnému vědomí Nejvyššího Zdroje jako semínko unášené větrem svých emocí. Toužíme po tom, abychom se co nejvíce přiblížili k Němu, abychom svým vědomím obsáhli co nejvíce Jeho světla, tedy abychom získali co nejvíce informací potřebných k dokonale harmonickému a šťastnému životu. Zpočátku se však stává, že se zalekneme velikosti informačního pole, některé vize a prožitky v nás vyvolají pocit, že chceme zpět, že vlastně nechceme znát skutečnou pravdu, která odhaluje jako svit poledního tropického slunce naše iluze, přeludy, chceme se pak raději vrátit do bezpečí ne-informovanosti o nás samotných, ale i o těch druhých, jednoduše napsáno, chceme žít v pomyslně bezpečné ulitě.
 
Pokud nejsme zbabělí, uděláme tedy první krok, pak další a další, a najednou se domníváme, že se ocitáme na jejím pomyslném vrcholu. Zažíváme pocit naplnění, harmonie, radosti, připadáme si zcela osvíceni a „duchovní“. Najednou zjišťujeme, že onen vrchol, o němž jsme se domnívali, že je tím koncovým bodem našeho osvícení, je pouze prvním schodem nezměrně vysokého informačního schodiště, a tak nás začíná přepadat obvykle malomyslnost a pochyby, zda má vůbec cenu usilovat o něco dalšího, když je to vlastně nekonečná cesta...
 
Pokud pochopíme, že onen „cíl“ je fata morgánou, přeludem, a jedině CESTA je důležitá, začneme každý svůj den prožívat tak, jako by byl první i poslední, začneme skutečně ´ŽÍT“. Ano, většina lidí si stanovuje priority a životní cíle, a tráví svůj život jejich naplňováním, velmi často sobecky a bez ohledu na další lidi, kteří jsou s jejich životy úzce spojeni. Splnění cílů je pak dosaženo neštěstím jiných, konkrétně těch, kteří jim stojí v cestě. Ale co se stane poté, co je jejich cíl naplněn? Jsou šťastní? V relativně lepším případě si stanoví další cíl, kdy smetou další oběti, stojící jim v jeho naplnění, v tom horším případě a též dosti častém, propadnou depresi, neboť splnění jejích cíle jim štěstí nepřineslo.
 
Na cestě duchovního vzestupu je důležité v určitých fázích nepropadat blažené euforii, ale pamatovat na další kroky cesty, a nebát se nutných sestupů, odkrývání myšlenkových a emočních přeludů, tzv. filtrů, nebát se prožitku tzv. emoční bolesti, ale přistupovat k nim obezřetně a veškerou duchovní moudrost získanou během své cesty za poznáním života aplikovat i v onom sestupném období.
 
Většině z nás se též stalo, že jsme se ocitli v tzv. bezvýchodné situaci, jež však představovala pouze určitou změnu podmínek v našem životě, jíž se naše ego, trvající na určitém směru našeho života, bránilo, avšak připravila nám ji většinou vyšší moc (vyšší části našeho vědomí). Známe-li pohyb a proudění energie, musíme uznat, že tzv. slepé ulice v proudu energií nejsou. V té chvíli si připadáme životem polapeni, nedostává se nám zdánlivě sil a všechny znalosti z uplynulé CESTY jsme vyčerpali. V takové chvíli je potřeba se zastavit, zvnitřnit, a věřit, že přijde paprsek světla – informace, která nám napomůže nalézt v oněch změněných podmínkách novou CESTU, cestu vzhůru k vyšším aspektům nás samotných. Je třeba se odevzdat vyšší vůli v podobě přirozeného průběhu záležitostí, v podobě znalosti, že energie života nemůže být bez pohybu.
 
I na cestě osobního duchovního rozvoje vědomí bychom měli vědomě vytvářet okamžiky štěstí, a hluboce prožívat každou vteřinu štěstí, jež je nám dopřávána, neboť jich v životě nebývá tak mnoho. Okamžiky skutečného prožitku štěstí, lásky, naplnění (což obvykle souvisí), můžeme přirovnat k briliantům na šatu naší duše. Možná až „někdy“, ohlédneme-li se na svůj život, spatříme sami svůj duševní šat, jenž se jeví jiným jako nudný a smutný, spatříme, že je skutečně osázen brilianty vybroušenými prožitky pomoci jiným z opravdové lásky, z ne-pomoci jiným ze skutečné moudrosti, že je vybroušen prožitky hlubokého štěstí s milovanými dětmi, partnery, že šat naší duše, viditelný v těch vyšších dimenzích je tím, kým SKUTEČNĚ JSME SAMI UVNITŘ SEBE.
 
Na své CESTĚ potřebujeme vytrvalost, vůli změnit nikoliv jiné, ale pouze SAMI SEBE. Odměnou je nám pak mimo rozšíření vědomí do vyšších dimenzí Bytí i poznání, že jsme svými vlastními tvůrci, že jsme autoři, režiséři svého života, jsme i jeho producenti a jsme povinni být hluboce šťastni uvnitř sebe sama, abychom mohli čelit pohromám a obtížím, jež jsou nám stavěny na naší CESTĚ VZESTUPU VĚDOMÍ, vedoucí k nalezení SEBE SAMA.
 
(Reprodukce textu tohoto článku, jenž je autorským vlastnictvím majitelky těchto webových stránek Zuzany Soukupové, je povolena pro jakékoliv médium pouze v nezkrácené podobě, a pokud je připojen aktivní odkaz na http://www.reiki-centrumpraha.cz) 9. 1. 2017
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář