Andělé bez hranic

Zdravím! Už jsem dlouho nepsala.

Teďka jsem v poslední době procházela nějaké články o naší současnosti a o všech těch branách, kterými teďka procházíme. No, musím tedy napsat, že já osobně žádné super povznášející pocity nemám, nebo spíš jsem si zvykla na to, že jakmile budu nasávat vysoké energie a rozum mi začne ulítávat někam výš, přestávám se soustředit na tuhle realitu. A protože pro mě soustředění se na tuhle realitu, pokud se mi to někdy povede, je vlastně výhrou… to kvůli příliš nízkým energiím tohoto časoprostorového kontinua… dělá mi to obvykle víc starostí než radosti.

Ale teď víc, o tom, co vnímám, že se teďka děje.

V podstatě 28.10.2011 skončila doba pevného zakódování nás všech do tří rozměrového, neboli jednostupňového lineárního času.V mém případě to způsobilo řadu bouřlivých událostí, kdy jsem vyloženě viděla, že se opakují situace z mé minulosti, o kterých jsem si myslela, že už jsou dávno zpracované. Bylo zřejmě potřeba, zpracovat je ještě jednou naposled, abych se od nich dokázala osvobodit. Obsahovaly změnu bydliště, několik nepříjemných diskuzí, posun v měsíčním cyklu, který u mě bývá pravidelný a pak i moji první duchovní přednášku, kterou jsme plánovali přes půl roku a pořád nám nevycházel čas. Až nakonec nám vyšlo datum 28.-29.11. Jak příhodné, že? Já jsem se o existenci téhle brány dozvěděla až někdy týden před daným víkendem. J

Tak a potom následovala důležitá brána 11.11. O téhle snad již není nutné mnoho povídat, protože byla napsána řada článků. Ať byly více či méně přesné, rozhodně to bylo datum, které sebou  neslo řadu nových frekvencí, které jsme potřebovali vstřebat a zpracovat. Takže jestli jste si v poslední době připadali jako blázni, tak v tom rozhodně nejste sami.

Mě třeba o týden dříve náhle zavolala kamarádka, že jeden její kamarád se bude účastnit esoterického trhu v Pardubicích a že potřebuje u někoho přespat, tak jestli může přespat u mě. No a já, která si držím muže od těla, jsem na to bez rozmyšlení kývla. Což už je samo o sobě překvapivé. Nehledě na to, že jsem se teprve od ní dozvěděla, že se nějaký veletrh v Pardubicích koná. Z kamaráda se vyklubal jeden můj známý z internetu, Pepa, jehož články tady tu a tam publikuji. A taky jsem o něm zjistila, že je jedním z mnoha převtělení Ježíše Krysta tady na Zemi. Dobrý ne?

12.11. jsem se tedy i já dostala na esoterickém veletrhu a seznámila se s milými lidmi, nakoupila řadu kamenů, dvě kyvadla a vůbec věci, které přímo odporují „vědecké“ realitě, ve které normálně žiji. A Pepa Šálek je moc milý člověk. Jeho přednášky jsou moc fajn, vřele doporučuji. J

No a teď je těsně po bráně 12.12.2011. Tato brána byla opět silná a pro mě osobně kardinální. Tentokrát jsem byla o víkendu u rodičů a uvědomila jsem si opět řadu věcí, včetně toho, že i přes všechnu snahu andělů, jsem pořád občas dost arogantní osoba. No, pak se mi v pondělí 12.12., které bylo pracovně poměrně vytížené, udělalo odpoledně zle. Chytly mě záda a celá oblast okolo žeber, jako by se moje vnitřní já snažilo osvobodit od tvrdé schrány, do které  jsem ho svým životem uzavřela. Usnula jsem až po půlnoci.

O den později jako velké rozuzlení dané brány mi přišlo, co se v příštím roce vynasnažím udělat. Jestli to vyjde, budu moct seknout se vším „vědeckým“ světem, plným přetvářek a zhlouplých nefunkčních, často přebytečně nafouklých teorií, abych se konečně mohla stát sama sebou.

Dnes 14.12. si samozřejmě uvědomuji, co to bude asi znamenat. Za prvé budu potřebovat asi zázrak, protože totálně nevím, jak se v novém kontinuu projeví moje vlohy a schopnosti a samozřejmě, jak si sakra budu vydělávat, že? Potom, co asi řeknu naším? Chápejte, jsou to normální materialističtí lidé. Pak, už někdy od brány 11.11. je se mnou těsně v kontaktu můj dvou paprsek. V co nejbližší době bych ho měla potkat i fyzicky. Jenže jaká bude jeho fyzická podoba?

Tyhle svoje obavy sem vypisuji protože si uvědomuji, že nejsem jediná, kdo takové obavy má.

Příští rok je v každém případě převratný pro mnoho z nás. Ale protože se teď nacházíme v čase mezi dvěma světy, kdy staré skončilo, ale to nové ještě nezačalo, většina lidí si není jistá, co od nového kontinua máme čekat.

Ale stejně tak je potřeba si uvědomit, že už skočila doba přetvářek. Ať už  jsme každý jakéhokoli nadání a máme jakoukoli hodnotu pro tuhle dobu na téhle planetě, všechno už se začne projevovat ve své pravé podobě. Už se nemůžeme dále skrývat za zastaralé struktury našich eg. Ego už není schopné pojmout energii budoucí doby, proto nás tlačí a ponouká, abychom ho opustili, odpustili jemu i sami sobě a nechali ho jít s poděkováním, že nám tak dlouho a dobře sloužilo.

Já sama zjišťuji, že i když jsem strávila mnoho a mnoho hodin učením a tvrdě jsem dřela na tom, aby se ze mě stala Ing. Silvie Valková a mohla jsem pracovat na poli vědeckého výzkumu nových technologií, není to moje pravá podoba. Celá ta věc s prací, s titulem i se všemi penězi mě zatěžuje a bere mi víc energie, než mi dává.

Přišla jsem na to, že čas sám mi dává příležitost, stát se strážcem Hvězdné Knihovny, což je moje pravé Já na téhle planetě. Na jiné planetě by to třeba bylo jiné, ale tady a teď jsem Silvia Dimitrova Valkova, aneb Samaenth, aneb Silvie DiValko, strážkyně zemského bytí. A ať už je moje projevení se jakékoli (a já jsem velmi nervózní z toho, jaké bude), tohle jsem sem přišla presentovat a vykonat, proto jsem se tady mohla narodit.

Ale samozřejmě člověk míní a život mění že? Až teprve na konci příštího roku bude jasné, jaké projevy ve fyzické hmotné dimenzi budu mít.

Vyšli jsme z časové zóny odpojenosti od ostatního vesmíru a v příštím roce se k němu začneme znovu připojovat. Každý z nás bude muset zaujmout své místo v důležitém hvězdném bodu skutečnosti, jakým rok 2012 je. A jedná se o celý rok, nejen o to jediné datum 21.12.2012.

Naše podoby se  teď skokem den za dnem mění. Aby se to mohlo udát, prošli jsme a procházíme řadou událostí, které nás nechávají stát udivení nad tím, jak je to vůbec možné. Přestaňte se pozastavovat nad tím, jak je to vůbec možné a řadu kroků v procesu transformace vám to ulehčí. Možné je totiž všechno. A pokud by si někdo just myslel, že něco je nemožné, tím spíš ponouká vesmír, aby se zachoval jinak. Protože vesmír je nekonečný a možné je v něm úplně všechno. J

S bránou 12.12. se otevřela doba, zóna v čase, kdy se na Zemi může uskutečnit potenciál tzv. nulového času. Co je nulový čas?

Je to interval ve skutečnosti, kdy nejsou daná žádná pevná pravidla reality.

Obvykle totiž je každá realita vytvořena na určitém časoprostorovém podkladu, který určuje základní pravidla pro tu danou skutečnost. Třeba do teďka byla Země v 3-dimenzionálním vesmíru, kdy byla oddělená od okolního kosmu a jakoby dušená, presovaná ve tvrdém nízkovibračním pásu energií, přičemž nejvyšší dosažitelný potenciál byl mezi zlatou a stříbrnou aurou lidí. Od teď se naopak ta nejvyšší zlatá sekvence stane základním podkladem pro novou realitu, do které budeme postupně přecházet. A to v rámci několika století, to není jako že najednou přijde blesk z čistého nebe a hle, budeme všichni osvícení.

Myslím, že v příštím roce je třeba, aby přešli určití lidé, potažmo určité množství lidí, kteří utvoří ono dané kritické množství energie, potřebné k ukotvení zlatého potenciálu Knihovny jakožto základní časoprostorové kontinuum pro další generace lidí, kteří přijdou na planetu později.

Takže čím víc nás bude, tím lépe.

Další otázka samozřejmě tkví v tom, jak ten přechod udělat.

I ke mně přicházejí všechny možné typy zpráv o možnosti třetí světové, globální vládě, krachu ekonomiky atd atd.

No, ale tohle jsou jen průvodní jevy zhroucení starých struktur. Lidé, kteří se toho drží, už nebudou schopní s námi držet krok. Prostě už to nejde.

Kdyby měla přijít 3. světová, už by se to dávno stalo, stejně tak i s globální vládou, nebo jakýmikoli jinými katastrofickými scénáři o konci světa.

Události jako

časté bouře a nestabilita atmosférických vrstev

sopky v oceánech a na souši

úniky ropy

zemětřesení

záplavy a povodně

smrt mnoha lidí na nemoci

narození mnoha nových dětí

zvedání hladiny oceánů

a výkyvy v chování lidské populace

   … to všechno jsou průvodní jevy zvedání závojů meiji staré matrice času.

Nemyslím si, že se to děje poprvé, ani podruhé, ani potřetí. Nejspíš je to poprvé, kdy se vytváří a mění čas celé planety Země a proto je to globální událost. Ale ve skutečnosti se jedná o velmi starý a už vyzkoušený recept na obnovu světa takového, jaký ho známe.

Když se pořádně ponoříte sami do sebe a zeptáte se svých předků, své krve i svých duší, zjistíte, že jste něčím podobným pravděpodobně již někdy procházeli. Ne sice v tak spěšném a širokém měřítku jako teď, ale rozhodně to není tak, že visíme nad jakousi dírou blíže neprozkoumaných možností budoucnosti planety Země.

Ne. Je to přirozený proces obnovy, který nastává každých x-milionů let na mnoha Knihovnách. Doba vzniku a zániku civilizací nebyla taky ničím víc než odnímání jejích meiji, starých přesvědčení, víry, strachů. A právě ty strachy způsobovaly zánik, ne Země samotná.

Zvládneme to tedy udělat teď?

Zvládneme vykonat to, co jsme nedokázali ve svých minulých převtěleních?

Zvládneme dokonat práci svých předků a projít procesem transformace?

Ano.

Zvládli jsme to.

Prošli jsme.

Teď si to nejspíš ještě neuvědomujeme, ale převážná část toho, co bylo třeba, už je vykonaná. Už jsme to zvládli.

Jestli že jsme došli do bodu, ve kterém jsme teď, bude jen velice těžké… a vzhledem k tomu, že nám pomáhá i Matka Země, tvrdě nemožné, aby nás něco stáhlo zpátky do dob temna a nevědoucnosti.

Zbývá jen poslední skok, v případě řady lidí, spíše posledních několik skoků k tomu, abychom dovedli sebe i Zemi tam, kde leží budoucnost, v Zlatém věku Knihovny Universálního Bytí.

Dobrý ne?

Aspoň nějaké pozitivní zprávy mezi vší tou černou kronikou, kterou nás krmí televizní noviny. Ale nevěřte tomu, jak se věci na povrchu jeví. Často bývají ve skutečnosti úplně jiné.

A tak je to i v našem případě.

Nejspíš to bylo těsné. Třeba jsme unikli zániku jen o centimetr. Ale co na tom?

Někdy po 11.11. se u mě začal ukotvovat tenhle niterný pocit vítězství a vědomí toho, že nový věk už začal a teď ho nikdo a nic nezastaví. Naopak události se zrychlují a raketovou rychlostí nás vynesou do  míst, na které bychom se nikdy ani neodvážili pomyslet.

Samozřejmě můj mozek, stejně jako nejspíš mozek mnoha z vás stále ještě není schopen tenhle pocit plně strávit a pochopit.

Moje struktura ega se zatím spíše zabývá tím, kdy a jak na kterém experimentu ve škole začít pracovat a co budu sakra říkat v únoru na presentaci svých výsledků před katedrou.

No, moje mysl taky dříve nebo později začne vypouštět takovéto myšlení, protože není celkem k ničemu. Spíš to věci stěžuje, než cokoli jiného.

Ale stejně jsem celkem zvědavá, jak se vlastně stará doba promítne do té nové, a čím se může ta nová do fyzického vesmíru projevit. Protože v duchovnu už je to hotové, tam jsme zvítězili a vítězíme právě teď, každý z nás soukromě, v kolektivním vědomí planety už je to hotová věc.

Co myslíte? Máme čekat příchod andělů? J

Hehe!

Nechejme se překvapit.

J