Jdi na obsah Jdi na menu
 


Samael: Čistíme se

19. 6. 2012

Ahoj, všichni.

Jak poslední dobou procházím všechny stránky, odkud obvykle přebírám různé články, přijde mi, že je to pořád jedno a to samé. Rozhodla jsem se proto, že vám pro změnu taky něco napíšu.

Čím bych tak začala?

Asi tím, že už jsme v podstatě skoro tam, kde chceme být. Je konec konců rok 2012, takže už je načase. Ale…

Většina lidí včetně mě to často takhle spíše nevidí. Ostatně ve zprávách nás pořád krmí tragédiemi, nezaměstnanost lidí je stále vysoká, ceny jsou vysoké, politici zkorumpovaní atd atd.

Proč to tedy všechno vypadá tak, jak vypadá? Řada z nás si prochází poměrně těžkými životními rozhodnutími. Jiní mají tolik práce, že neví, kde jím hlava stojí. Atd.

Čistíme se.

Odbouráváme poslední zbytky temnoty, které nám brání být těmi, kteří doopravdy jsme. Takže v rámci toho, jakou karmickou zátěž si každý z nás v sobě neseme, potažmo přebíráme z kolektivního vědomí, tolik toho také čistíme.

No a samozřejmě čištění, stejně jako praní pomyslného špinavého prádla není zrovna kdo ví jak čistá práce. A může být lec kdy i dost nepříjemná. Já mám zrovna dnes čerstvě za sebou dva dny intenzivního čištění, o kterých můžu tvrdit, že “nepříjemný” je velmi slabé slovo, “hrůzostrašný” ba “pekelný” by byla slova mnohem výstižnější. Ale stejně taková je i daná karma, kterou jsem se uvolila v tomto životě nést a z povrchu Země vyčistit.

Co k tomu můžu ostatním poradit?

Asi nic, co by stálo za řeč. Když taková období na člověka přijdou, vykouří se mu z hlavy i ty nejlépe míněné rady. Avšak přece jen bych vám něco poradila.

Když se vám bude zdát, že je toho na vás hodně. Když už si budete připadat v koncích, zkuste se soustředit na ty nejprimárnější věci. Zkuste se soustředit na svůj dech, na ruce, nohy, běžný nábytek v pokoji. To všechno totiž znamená, že žijete. Že máte tělo a život, který funguje. Že jste tady a teď. Uzemňuje vás to. A v takových chvílích je uzemnění velice důležité.

Řada z vás může zažívat něco podobného jako já, a sice že v určitých chvílích vás nějaký vjem, třeba i velmi silný, jako by vystřelí pryč z vašeho života a ukazuje vám scény, které se odehrály v jiných životech před miliony či miliardami let a na jiných místech, než jste teď. V tu chvíli je takové primární uzemnění velice důležité, protože jinak jste zralí na psychiatra.

Mě se takové věci dějí, když mám velmi silné bolesti, ať už břicha nebo zubů. A pak je to občas velmi výživné.

Takže ať už máte z čehokoli strach, ta věc není nikdy až tak strašná, abyste se ji museli až tak bát. Koneckonců strach je v této době to nejhorší, k čemu se můžete rozhodnout. Strach totiž věci jenom blokuje a dělá je mnohem těžšími, než doopravdy jsou. A protože je dnešní populace lec kdy záměrně krmená strachem, typické jsou televizní noviny, kde strach u idí vyvolává senzaci a tím zvyšuje sledovanost, nenechte se něčím takovým oblafnout.

Když jsem se loni na podzim přestěhovala do nového bytu, zjistila jsem, že tam nemáme televizi. Ovšem zjistila jsem to až po několika měsících, protože mi televize primárně vůbec nechyběla. Ono totiž za předpokladu, že máte internet, si můžete na mezinárodní síti stejně vyhledat jakýkoli pořad se vám zalíbí. Nepotřebujete tedy, aby vám někdo podsouval desetiminutová pásma reklam a noviny, které se toliko zajímají o to, jestli si nějaká celebrita zlámala kotník nebo ne, potažmo kdo a jak umřel, kdy nás srazí asteroid atd atd.

Lidé jsou opravdu naivní, jestli si myslí, že je takové zprávy nějakým způsobem obohatí, nemluvě o tom, nakolik jsou relevantní vzhledem k vysokému duchovnímu vývoji, který na Zemi v tuto chvíli probíhá a o němž jsem ještě neviděla, že by se noviny zmínily. Ačkoli protože na ně nekoukám, tak si tímhle přímo nejsem až tak stoprocentně jistá.

Ale řekla bych, že je to úplně stejné jako když na lidi kdysi v kostele shlíželi faráři a nabádali je k tomu, aby mlátili své ženy a děti a vydávali se do války, zabíjet jiné lidi. Je to stejná manipulace, jen o něco sofistikovanější.

Takže jde o to, na kolik se necháte tím vším zmanipulovat a nebo naopak se budete snažit zůstat sami sebou a pracovat na tom, aby ten svět, ve kterém žijeme, byl lepší. A přitom ta vaše práce nemusí být nijak velká, nemusí to být práce prezidenta, nebo manažera nějaké firmy, potažmo milosrdné sestry, ostatně ani ta moje není taková.

Vemte si, když každý uděláme malý kousek dortu, pak výsledný dort ze 7 miliard lidí, bude obrovský. Znáte tu písničku od Wericha?

Když ten udělá to

A ta zas tohle

Tak všichni dohromady budeme mít dost

Myslím, že tohle poselství pořád ještě platí. J

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

objímanie

Ladislav,19. 6. 2012 10:05

Ja by som ešte máličko doplnil prostriedok , ktorý tiež pomáha v týchto časoch. Je to byť pomyslné objímanie so všetkým, čo k nám prichádza. Rozpúšťajú sa tým veľmi efektívne všetky trable , ktoré k nám prichádzaju. Môže to byť niekedy divné, ale zvyknite si robiť to nenápadne vzďy keď si spomeniete. Uľaví sa vám a postrčí zase o kúsok ďalej. Láska v akejkoľvek podobe je mocná čarodejka. Najviac to platí na naše smútky a žiale i na zúrivcov, alebo na kričiacich šéfov..., atd.